Kolik musím denně napsat? - Blog #4

Publikováno: 09.06.2021 |

Audio verze textu. 

Počet slov za den

Jedna z nejčastějších otázek, kterou od vás dostávám je: „Kolik musím denně napsat slov?“ 

Výborná otázka, akorát je dost k ničemu. Je to jako se zeptat: „Kolik musím denně uběhnout, abych zvládl maraton?“

Mno, co nejvíce…

Má první knížka Arila: Stříbrné město měla v poslední revizi 113 tisíc slov. Psal jsem jí zhruba 5 měsíců, takže snadnou matematikou (a že jí v dnešním blogu bude!) se dostaneme k mému výsledku.

113 000 : (5 × 30) = 750 

Hodně hrubě. V průměru jsem napsal tedy 750 slov denně. A abychom si teď trochu zlepšili náladu, půjdeme si toto číslo porovnat s ostatními světovými autory. Čísla jsem našel na různých pochybných webech, takže k nim přistupujme trochu skepticky. Děkuji.

Ernest Hemingway – 500 slov

Neil Gaiman – 1500 slov

Stephen King – 2000 slov

Tito titáni tedy dělají z mých 750 slov opravdu nezajímavé číslo. Jasně, byla to má první kniha a hodně jsem se učil, zkoušel… VÝMLUVY!

Porovnávat se s ostatními je ze začátku zbytečné

Uvažovat nad svým denním počtem slov je nejenom zničující, ale velmi zbytečné. Je to totiž vcelku nepodstatné číslo. Napsat knížku je brutálně dlouhý proces plný maximálního soustředění a vymýšlení toho nejlepšího. A že ze sebe všichni chceme vydat to nejlepší! Proto je důležité se svou rychlostí psaní vůbec nestresovat. 


Právě pracuji na své druhé knize a pro účely sebezlepšování jsem se rozhodl zapisovat svůj denní počet napsaných slov. A díky tomu můžete moc dobře vidět, kdy jsem musel řešit i jiné věci. Například během dvou týdnů od 22. 2. do 9. 3. probíhala finální korektura první knihy, kde jsem záměrně psaní dvojky odložil. Od 13. 3. do 18. 3. můžete vidět, že jsem horlivě řešil marketing vydání Stříbrného města a na nějaké rozsáhlé psaní nebyl vůbec čas. A naopak 5. 4. byl skvělý den, kdy jsem nemusel dělat prakticky nic jiného než psát. 

V průměru to tedy dává nějakých 999 slov denně, ale to se bavíme pouze o dnech, kdy jsem doopravdy psal. Vzhledem k tomu, že jsem do tabulky nezařadil dny, kdy jsem předchozí text opravoval, tak to zhruba můžeme nechat na tomto čísle. 



Za všechno může Lucka

Jak jsem ale říkal, všechna tato čísla jsou nepodstatná a může za to má kamarádka Lucka. Doopravdy se jmenuje pochopitelně jinak. Lucka píše knihy, a když jsem se jí ptal na denní počet slov, říkala, že míří na tisícovku. Fantastické tempo, pomyslel jsem si. Když jsem se ale díval na její data vydání předchozích děl, tak mi něco zásadně nesedělo. Mezi jednotlivými knihami byly téměř dva roky pauzy. Lucka psala knihy zhruba stejné délky jako já, takže jak to, že jich nevydávala pět za rok? Z Lucky záhy vypadlo, že píše jenom v pondělky a pátky. 

Díky Lucko! 

Rozhodně nechci na svoji kamarádku ukazovat prstem a zdůrazňovat, že dělá něco špatně, ale udělám to sám sobě. Vždy jsem žil totiž v domění, že denně napíšu minimálně 1000 slov. Bez problému. Když jsem ale zapisoval do tabulky, zhrozil jsem se. Kolik dní bylo méně než jeden tisíc? Spousta! A zmocnil se mě smutek. Vždyť píšu pomalu…

A zde se dostáváme k tomu destruktivnímu uvažování. Trápil jsem se svým pomalým tempem, dokonce jsem si ho vyčítal. Z předchozích dnů jsem počítal s tímto číslem a deprimovalo mě, jak jsem se zpomalil. Nakonec mi ale došlo, že jsem vůbec nezpomalil. Pořád píšu stejně rychle, jen mé očekávání bylo jinde a já se choval jako trouba. Takže ty teď troubou být nemusíš. 

Na počtu slov za den nezáleží. Záleží, jestli nejsi Lucka. Promiň, Lucko. Tedy, záleží na tom, jestli píšeš skutečně denně, je úplně jedno, jestli napíšeš 100 slov nebo 10 stran. Nejdůležitější je psát pravidelně. 

Příkad

Uvedeme si příklad Martina a Tomáše. Martin píše denně mrzkých 200 slov. Tomáš píše po vzoru Lucky v pondělí a v pátek, ale zato napíše 750 slov. 

V neděli má tedy Martin napsáno 1400 slov zatímco Tomáš sedí na 1500. Tomáš vyhrává! Nebo ne? 

Ani zdaleka… Martin je vítězem na plné čáře nejen proto, že pracuje v neděli, ten kacíř, ale proto, že má mnohem lepší předpoklady knihu opravdu dopsat. Co se totiž stane, když se oba spisovatelé zlepší? Když nevyhnutelně zvýší svou produktivitu psaní a při svých spisovatelských seancích napíší o 150 slov navíc? Jen pouhou polovinu stránky?

Martin má nyní téměř 2500, zatímco Tomáš se k dvoutisícovce teprve blíží. Jasně, že by Tomáš mohl začít psát i v jiné dny, ale pro účely tohoto příkladu je to tvrdohlavý mezek. 

Jdeme počítat!

Sám na sobě jsem zjistil, že má schopnost psaní je jako sval. Když píšu denně, jde to dobře. Když si dám měsíc pauzu, pochopitelně mi to půjde hůř. Nebo když bych si dal pauzu od pondělí do pátku. A teď si představme trochu reálnější situaci. 

Každý den napíšeme stejný počet znaků, řeknemě 500.

Naše kniha má souhrou vesmíru krásných cílových 100 000 slov, takže se nám bude snadno počítat.

100 000 : 500 = 200 dní.

Za dvě stě dní je váš sen splněný.

Pokud ale píšete pouze jednou za dva dny, a to stejný počet znaků…

100 000 : 250 = 400 dní.

Najednou už nám to bude trvat o dost déle než rok, jenom díky takové drobné změně. 

A pokud budete psát jenom o sobotách večer, kdy čekáte, že na to budete mít klid, ale stejně vás budou děti otravovat, a vy napíšete průměrně jenom 17 slov…

100 000 : 17 = 5882 dní.

Tedy 16 let. 

Všechno je to jen na Vás

Tímto surovým výpočtem chci zdůraznit jednu věc. Vy jste autor. Vy máte v rukou kontrolu nad tím, jak to bude dlouho trvat. Nikdo jiný. Že nemáte čas? Tak si ho udělejte. Není třeba čekat na lepší chvíle, protože vždy vám do toho vleze něco jiného.

Nejdůležitější ale je, ať jste se svou prací spokojeni. Ať vás baví psát a také to po sobě číst. Napsat knihu je dlouhodobý souboj s morálkou a je nesmírně nutné, abyste psali dle svého měřítka dost rychle a radovali jste se ze světla na konci tunelu, ale zároveň psali tak pomalu, aby text byl něco, na co jste skutečně hrdí. 

Nejhorší je se porovnávat s autory, kteří píšou celý život a mají natrénováno psát 2000 slov denně. Pak se budete litovat, že nejste tak dobří, že nikdy nebudete, že jste si tu novou kočku neměli kupovat, protože akorát poničila gauč… Začne se to kupit. A proto, chcete-li se porovnávat, ukažte prstem na sami sebe. To je jediný férový souboj. 

Pokud jste za včerejšek napsali 200 slov, tak je to obrovský úspěch. Většina lidí se nedostala ani k tomu. V porovnání se Stephenem Kingem a jeho 2000 jde najednou o naprosto zanedbatelné číslo, ale on je profík. Vy ještě ne. Proto si druhý den dejte cíl 250 slov a ten další zkuste 275! Jak troufalé, ale buďte odvážní! 

Napsat knihu je dlouhá cesta, která se skládá z tisícovek maličkých kroků, ale nikam se nedostanete, pokud si hned ze startu vymknete kotník, protože jste na sebe byli moc tvrdí. Začněte pomalu, poměřujte se sami se sebou a hlavně se příliš neděste toho, kolik musíte denně napsat slov. 

Aspoň ne ze začátku, protože teď doufám, že rozumíte, jak je tato otázka zbytečná. Pište, kolik zvládnete, zkoušejte se neustále posouvat dál a užívejte si tu cestu, kterou je psaní knihy. Jen tak se skutečně dostanete ke konci. 

Dodatek

Tento příspěvek na blog jsem psal někdy v dubnu. Nyní je červen a já bych chtěl jen ukázat aktuální počet slov při práci na druhé knize. Nejde tady o vychloubání, ale o to, že psaní je opravdu sval. Když ho člověk procvičuje, dokáže dosáhnout skvělého tempa. 

Pravidelnost je důležitější než množství. 




Komentáře

Archiv

blog