Alfa a Beta čtenáři - Blog #3

Publikováno: 20.05.2021 |

Alfa a beta čtenáři

Audio verze společně s bonusovým rozhovorem.

Vaším cílem je zkazit zážitek z knihy alfa a beta čtenářům, abyste jej vylepšili všem ostatním.

Dobrá, to důležité máme z krku a můžeme se vrhnout na to podstatné. Co jsou vlastně alfa a beta čtenáři? Jde o hodně květnatá označení pro vaše kamarády, které násilím dobrovolně donutíte, aby si vaši knihu přečetli. Takový člověk dostane text s chybami, nehotovými dialogy a možná několika částmi typu:

„DOPLNIT COOL HLÁŠKU.“

„Proč? Protože VYMYSLET POZDĚJI.“

„A jmenoval se XXX.“

Lidé s přednostním přístupem se zpravidla dělí do dvou částí, alfa čtenáři a beta čtenáři. Ti první dostanou knihu v té nejsurovější verzi a většinou to jsou literatury znalí kamarádi. Beta čtenář dostane už text po první revizi. Nicméně betačtenářská policie vám kontrolu udělat nepřijde, takže si to rozdělte podle sebe.  


Tito lidé si váš text přečtou a poskytnou vám svou zpětnou vazbu. Zde ale platí dvě pravidla:

  1. Není nic horšího než spokojený beta čtenář.
  2. Není nic horšího než nespokojený beta čtenář. 

Dle pravidla 1: Spokojený beta čtenář je k ničemu, protože se nic nedozvíte. Pokud ho žádná část neštvala a všechny kapitoly byly fajn, nemáte co vylepšovat a vaše dílo se neposune dál.  

Dle pravidla 2: Nespokojený beta čtenář je v pořádku, dokud nepřehání své šťouralství. V momentě, kdy takový člověk začne navrhovat opravy anebo způsoby, jak by knihu napsal on, poděkujte mu a hledejte si nového. 

Co tedy musí správný beta čtenář pochopit? 

Jde o jeho pocity. Nejlépe o jeho samotné myšlenky při čtení a v ideálním případě i o teorie, kam se bude příběh ubírat dále. Chcete lehkého kritika, mírného kreténa a šťourala, protože skrze něj nakouknete do knihy úplně jiným pohledem než tím vaším. A to je jejich cíl. Poskytnout vám jejich úhel pohledu. Nic víc. 

Nicméně v tuto chvíli ještě pořád nemáte vyhráno, protože teď je řada to pokazit na vás. 

Co tedy musí správný autor ze zpětné vazby pochopit?

Důležité je se nebránit. Je totiž nesmírně snadné najít výmluvu. Sakra, o tom ta naše profese vlastně je! Každý den vytváříme problémy pro naše hlavní postavy a pak výmluvy, proč se z těchto svízelných situací vlastně můžou dostat! Pro zpětnou vazbu je tohle uvažování ale velice nebezpečné. Tady musí autor sklopit uši a poslouchat. 

Feedback může vypadat velmi jednoduše: nelíbí se mi, jak se vedlejší postava B zachovala, nedává to smysl. Celou dobu se chovala jinak.

Odpověď může být ještě jednodušší: Co si o sobě myslíš, ty troubo? Já jsem tu postavu stvořil! Já vidím až na dno její duše a v tomhle případě se zachovala špatně, protože se špatně vyspala, na snídani měla něco špatného a nestihla svůj spoj do práce! 

Asi tušíte, že tohle není ta ideální odpověď. Samozřejmě, vymyslet podobnou výmluvu je nanejvýš snadné, ale tady si jako autor musíte uvědomit – Je to skutečně chyba? 

Tam, kde jeden člověk v textu zakolísal, budou mít stejný problém i ostatní, a to opravdu plánujete všem svým čtenářům tento úsek vysvětlovat zvlášť? 

Ne.

Vy jste autor. Vy jste tvůrce textu, a pokud nefunguje, musíte nést následky, nebo ho opravit. Vedete čtenáře jako malé dítě za ruku v naprosté temnotě, a pokud si narazí nos, budete to vy, komu bude plakat na rameni. Nikdo jiný. 

Souboj sám se sebou

Já jsem měl ze začátku opravdu velký problém přiznat, že jsem neměl celou knihu do posledního detailu naplánovanou. Dokonce jsem se před alfa čtenářem styděl, když jsem musel některé části předělávat a kapitoly lehce upravovat. Sakra, co jsem to pak za spisovatele, když to musím po sobě neustále měnit?

Naštěstí jsem ale pochopil, že ta největší magie při psaní knihy vzniká v posledních revizích. Je velice pravděpodobné, že se vám vaše první verze textu nebude líbit. Možná se vám ani nebude chtít ji dokončit nebo se soustředit na revize, ale to by byla obrovská škoda.

Je to ale duši drásající proces. Při asi pátém čtení a opravách celé knihy Stříbrné město, jsem tu pitomou Arilu už nechtěl ani vidět. Znal jsem celý text tam a zpět, co na tom můžu ještě vylepšit? Mno, ono se vždy něco našlo. Přepisování textu totiž vážně funguje. Části, které mi alfa čtenář označil jako slabé, jsem velmi otráveně předělal, ale přesně na tyto vylepšené kapitoly mi pak od beta čtenářů přicházela největší chvála. 

Jak získávat feedback?

Každý z mých alfa a beta čtenářů dostane stejný dokument. Nebojte se ho okopírovat pro sebe.


První část je poměrně jednoduchá, ale je to ta druhá, kde se dějí zázraky. 



Takto jednoduchý formulář poslouží i vám. Označil jsem jednotlivé části kapitol jako Čtivost nebo Dialogy tak, aby se k nim čtenář mohl vyjádřit a ohodnotit. Kapitolu jako celek pak oznámkuje jako ve škole a nakonec se rozepíše. To je to nejdůležitější. Správný beta čtenář v podstatě krátce komentuje každý odstavec. Jak na něj působí. Překvapilo ho to? Nudilo? Kde ten dialog nefungoval, protože to působilo prostě divně? A hlavně, co to znamená pro příběh jako celek?

Obzvlášť tu poslední část jsem nesmírně ocenil, protože kniha je jeden dlouhý svazek slibů a jejich postupné plnění, s velkou kanonádou splnění úplně všeho na konci. Může se ale velmi snadno stát, že omylem čtenáře svedete na špatnou cestu a jeho pak mrzí, že se nestalo to, co si on právě představoval. 

Praktické rady, které mě osobně pomohly.

Slovo alfa čtenáře není svaté. 

Je důležité vnímat jeho slova, ale vy jste autor. Vy ve finále rozhodnete, co je dobré a co není. Svému dílu rozumíte lépe než alfa čtenář nebo kdokoliv jiný a některý feedback prostě nebude vyhovující.

Nesnažte se chyby sobě nebo čtenáři obhajovat.

Ono je tak nesmírně snadné začít vysvětlovat, proč tahle „chyba“, na kterou alfa čtenář upozornil, doopravdy není chyba. V tomhle případě to ale budete muset vysvětlit úplně všem čtenářům. Radši přepište část tak, aby nikdo neměl žádné otázky.

Časový odstup je nejlepší.

Ze začátku je velmi prospěšné přepsat špatnou kapitolu a soustředit se na zmíněné chyby, ale jakmile dostanete psaní trochu více do ruky, neberte si feedback z předchozí kapitoly nikam jinam než do té následující. Vylepšete tu budoucí. Pak, když se po dokončení celé knihy vrátíte k těm prvním kapitolám, z části na ně zapomenete a přetrháte ony emoční spoje, které by vám bránily ji celou předělat. 

Každý máte jinou roli.

Ujistěte se, že všichni rozumíte tomu, co se po vás chce. Alfa čtenář není kritik, který píše recenzi na vaši kapitolu, a vy nejste vystrašený student, kterému profesor vrátil písemku s pětkou. 

Nebraňte se tomu, co se musí stát.

Je to jednoduché. Vaším cílem je zkazit zážitek z knihy alfa a beta čtenářům, abyste jej vylepšili všem ostatním. A není se za co stydět. 


Je ale důležité si uvědomit, že psychika autora hraje obrovskou roli. Pokud jste začínající autor a na vaši kapitolku o pěti stranách se snese nebeské kladivo pravdy vašeho alfa čtenáře, který celý text roztrhá na písmenka a symbolicky vám plivne do tváře, není to pochopitelně nejlepší přístup. 

Někteří lidé proto alfa a beta čtenáře vůbec nepoužívají a není se za co stydět. Kdykoliv otevírám dokument se zpětnou vazbou, cítím, jak se mi potí dlaně. Není snadné číst o svých chybách a přešlapech, ale pokud to dokážete, jako člověka i autora vás něco takového posune míle dopředu oproti konkurenci. 




Komentáře

Archiv

blog